Českobratrská církev evangelická

Historie od r. 1370 – Strážnické panství

Hrubá Vrbka patřila  ke strážnickému panství.  Petr II. z Kravař (1389-1432) byl horlivým následovníkem Jana Husa. Na své panství proto povolával husitské kněze z Čech. Obyvatelé kraje žili od té doby v rozkolu s římskokatolickou církví. Nazývali se "Podobojí". Při  Večeři Páně vysluhovali  víno i chléb. Jako symbol měli kalich. Popírali očistec, odpustky, žehnání se. Z kostelů odstranili sošky svatých a obrazy. Z bible četli česky.

Asi od roku 1598 se na zdejším panství prosazuje výrazně Jednota bratrská.

Po bitvě na Bílé hoře

Po Bitvě na Bílé hoře 1621 se Čechy i Morava dostávají do rukou katolických Habsburků a ti  vypudili nekatolickou šlechtu ze země. Strážnické panství připadlo Františku de Magno - ortodoxnímu katolíkovi, který v Bitvě na Bílé Hoře zničil bojové šiky Moravanů. Panství převzal roku 1629. Nastal náboženský převrat. Bratrští a evangeličtí kněží byli vykázáni, jejich kostely zavřeny. Poddaní se stěhovat nesměli, zato byli vystaveni velmi silnému tlaku k pokatoličtění. Tímto prosluli zvláště Jezuité, kteří sídlili  od 1650 na faře v Kuželově (srovnej s historií katolictví). Lidé se přestupu na katolickou víru houževnatě bránili. Řada z nich utíkala do Uher (jen z Hrubé Vrbky došlo v období 1719-1749 k útěku 234 lidí.) Největší odpor kladli lidé v Javorníku, kde se za pomoci portášů uchylovali jezuité i k tělesným trestům a žalářování.

Rozvoj sboru po vydání Tolerančního patentu

Přes všechno úsilí pokatoličtit strážnické panství se  po Tolerančním patentu roku 1781 v Hrubé Vrbce přihlásilo k evangelickému (luterskému) vyznání 500 občanů. Díky tomu zde mohl vzniknout sbor (v roce 1782) a bylo započato se stavbou kostela. Materiál na stavbu poskytl místní les. Každá rodina, která měla koňský potah svážela dřevo (viz  píseň v úvodu). Na základě Tolerančního patentu mohl být kostel postaven pouze v řadě mezi stodolami, nesměl mít věž ani vchod z hlavní ulice, aby na sebe příliš neupozorňoval.

Prvním farářem byl Ondřej Skultéty. O rok později, roku 1783, byla zřízena i evangelická církevní škola, která sloužila až do r. 1947. První fara byla postavena v r. 1785, byla však zničena požárem. V roce 1884 byla postavena nová a v roce 1950 byla uvnitř přestavěna.

V roce 1941 byla ke kostelu přistavěna věž. Zvon na věž daroval evangelický sbor z Prusinovic roku 1948. Varhany  byly zakoupeny  mezi lety  1875 – 1891 za faráře Emila Pellara.

Naši kazatelé

• Ondřej Skultéty starší (1782-1783),
• Jan Petrovits (1783-1787),
• Samuel Medveczký (1787-1796),
• Samuel Poleškovitz (1796-1801),
• Ondřej Pecnek (1802),
• Pavel Mareček (1802-1806),
• Ondřej Skultéty mladší (1806-1808),
• Jan Dévan (1809-1816),
• František Lojka (1817-1830),
• Josef Motl (1830-1836),
• Jiří Miták (1836-1874),
• Emil Pellar(1875-1927),
• Ladislav Blecha (1929-1941),
• Jan Vrubel (1941-1946),
• Jan Amos Dvořáček (1948-1951),
• Zdeněk Jokl (1952-1964),
• Čeněk Šimonovský (1964-1975),
• Petr Brodský (1976-1981),
• Jiří Řehák (1982-2002),
• Mojmír Blažek (2003-?)

 [převzato z http://hruba-vrbka.evangnet.cz/]