Církev římskokatolická

Občané Hrubé Vrbky římskokatolického vyznání patří do farnosti v Kuželově, kde stojí barokní kostel Nejsvětější Trojice, který byl postaven Jezuity v roce 1768.

Duchovní život obyvatel byl v průběhu staletí závislý na historických etapách podle toho, jak se dělilo vlastnictví půdy a osad podle latinského ,,čí panství, toho víra“. Z historických dat konce 14. století lze předpokládat, že původní osadníci přijímali katolickou víru. K zásadním změnám dochází v době husitské a pak v období působení českých bratří na strážnickém panství. Po vydání Tolerančního patentu se v Hrubé Vrbce čeští bratři přihlásili k vyznání augšpurskému (luteráni).

V roce 1665 patřila kuželovská kurácie s Hrubou a Malou Vrbkou pod děkanství strážnické. Hrabě Štěpán František z Magnis zřídil v roce 1650 ve Velké samostatnou faru, pod níž spadala jako kurácie lipovská farnost, Nová Lhota, Kuželov, Hrubá a Malá Vrbka. Až v roce 1718 nechal kníže Antonín Florián Lichtenstein postavit kapli Nejsvětější Trojice pro věřící z Kuželova a obou Vrbek. Kaple měla překrásný oltář a dva boční výklenky. Nad hlavním oltářem byla na střeše malá vížka osazená zvonem, který byl přenesen i do nové věže přistavěné ke kapli v roce 1770. V té době zde Jezuité zahájili svaté misie, které se pak odbývaly až téměř do konce 18. století (srovnej s evangelíky).

V roce 1751 bylo v Kuželově založeno Bratrstvo Nejsvětější trojice a nařízením císaře Josefa II. zde byla v roce 1783 ustanovena řádná duchovní správa. V archivu je uložena listina o přivtělení Hrubé Vrbky do farnosti ze dne 5. 2. 1784. Faru dal postavit kníže Lichtenstein. Péčí o ni byla pověřena obec Hrubá Vrbka, zahradu spravovala obec Kuželov. Závislost na velické farnosti však trvala prakticky až do roku 1824, kdy byla farnosti uznána plná samostatnost, desátky museli věřící velickému faráři odvádět až do roku 1848.

Zvelebení chrámu

V roce 1852 byla do kostela pořízena a vysvěcena nová křížová cesta, kterou zhotovil a vymaloval domácí řemeslník. V roce 1856 byl sjednán mír a ukončeny války, tímto datem začíná i rozvoj farnosti. U příležitosti tisíciletého výročí příchodu věrozvěstů byl v roce 1863 objednán zvon a pokřtěn jako sv. Cyril a Metoděj, byl obnoven hlavní oltář a vyměněny obrazy za nové. Obrazy na hlavním oltáři, obraz Nejsvětější Trojice a obraz korunování Marie Panny z roku 1864 maloval Josef Hromádka z Litenčic, který v roce 1877 vyzdobil i novou kazatelnu a boční mariánský oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1882 byla zbudována kamenná socha Panny Marie Lurdské na boční oltář, na evangeliální straně, kde nahradila starý obraz Růžencové Panny Marie. V téže době byl vytvořen i Boží hrob.

V roce 1895 byl v Kuželově upraven grunt na č. 123 na novou faru a o rok později byla založena farní knihovna. Od tohoto roku začíná rozkvět farnosti. Spolu s opravou fary byly provedeny stavební úpravy vedoucí ke zvětšení prostoru kostela a tím i větší účasti lidu na bohoslužbách. V roce 1897 byl vysvěcen boční oltář sv. Anny a opraven mariánský oltář, socha byla přenesena do nově zakoupené jeskyně. V roce 1902 byla zakoupena nová křížová cesta a mozaiková okna a dlažba před oltářem.