Pravoslavná církev

Bohoslužby jsou přístupné pro veřejnost, konají se kombinovaně v českém a církevně-slovanském jazyce, sloužíme podle juliánského kalendáře.

Monastýr a památník sv. Gorazda II.

Malý, ale útulný prostor chrámu dýchá příjemnou atmosférou. Jeho stěny jsou vyzdobeny freskami:
v čele vidíme Krista, Pannu Marii a Jana Křtitele, po zdech jsou to ukřižovaný Kristus s matkou a apoštolem Janem,
svatý Cyril a Metoděj, a dále čeští světci: Václav s Ludmilou,
Ivan, Prokop a svatý Gorazd.

Původně tu byl zbudován jen památník svatého Gorazda, jakási pamětní síň. O vybudování památníku se zasloužil pravoslavný kněz Alexandr Novák ze Znojma společně s místní obyvatelkou sestrou Gorazdou, vl. jménem Růžena Prachařová, rozená Pavlíková.

Původní památník je dnes součástí monastýru, který byl založen roku 1989. Společně s památníkem vznikla i kaple, kterou freskami vyzdobil Slovák Lubomír Kupec působící dnes jako kněz z Americe, a jednou za rok se tu konala svatá liturgie. V místnosti, která je věnována životu svatého Gorazda II., jsou uloženy dopisy, které biskup psal, i liturgická roucha, jež používal. Jsou tu novinové články z války, které o něm, věrny fašistické vládě, psaly urážlivým způsobem. Biskup je tu neustále označován jako Gorazd-Pavlík, zřejmě aby se listy distancovaly od jeho církevního jména, a je označován za "licoměrného biskupa" a dále urážen.

Svatý Gorazd II.

Biskup Gorazd se narodil jako Matěj Pavlík v Hrubé Vrbce 26. dubna 1879. Byl synem zdejšího starosty. Studoval gymnázium v Kroměříži a poté bohosloveckou fakultu v Olomouci, kterou ukončil v roce 1902. O čtyři roky později byl vysvěcen na katolického kněze. Vedle práce duchovního byl též redaktorem katolického časopisu Pozorovatel a duchovním správcem Zemského léčebného ústavu Františka Josefa I. v Kroměříži.

Pro své vlastenecky laděné články a politickou angažovanost byl mnohým trnem v oku. Útoky, jimž byl vystavován, se společně se zhoršující se oční chorobou podepsaly na jeho zdravotním stavu. V roce 1920 odešel ze zdravotních důvodů na trvalý odpočinek. V témže roce vystoupil s kázáním, kde se přihlásil k odkazu Jana Husa a hovořil o nutnosti náboženské obrody. Proto byl exkomunikován z katolické církve a přihlásil se k nově vzniklé Církvi československé. V roce 1921 byl v Bělehradě vysvěcen na pravoslavného kněze a přijal jméno Gorazd. 25. listopadu 1925 se stal biskupem Československé náboženské obce pravoslavné.

V roce 1942 se dozvěděl, že se v kryptě pravoslavného kostela v Resslově ulici skrývají parašutisté, kteří spáchali atentát na Heydricha. Po jejich smrti se ve snaze zabránit perzekucím pravoslavné církve rozhodl dobrovolně obětovat a všechnu vinu vzít na sebe, přestože o schovaných parašutistech původně nevěděl. Zaslal nejvyšším představitelům dopis, ve kterém nabízel svůj život. V červnu byl zatčen a 4. září 1942 popraven.

V roce 1987 byl biskup Gorazd pravoslavnou církví svatořečen. Více o slavném rodáku z Hrubé vrbky čtěte zde.

Útočiště pro poutníky

V polovině 90. let sem začali přicházet první zájemci o mnišský způsob života. Prvním představeným se stal Kyrill Pospíšil z Opavy, který tu působil osm let. Od roku 2003 stojí v čele komunity otec Jáchym.

Monastýr dnes slouží také jako místo k přespání pro poutníky, kteří si sem přijdou vyslechnout liturgii a nabrat trochu duchovního povzbuzení. Na každoroční svátek svatého Gorazda sem přijede i šedesát až osmdesát lidí. Přestože část návštěvníků tvoří v Čechách a na Moravě žijící Rusové a Ukrajinci, přijíždějí sem i Češi. "Pravoslaví k našemu národu patří odjakživa," připomíná otec Jáchym. "Přinesli nám ho přece Cyril s Metodějem, kteří byli Řekové – a Řecko bylo a dodnes zůstalo pravoslavné. Věrozvěstové na Moravě zavedli pravoslavnou liturgii. Proto také část liturgie sloužím ve staroslověnštině, která všechny Slovany sjednocuje."