Folklor

Hrubá Vrbka leží na Horňácku, malé národopisné oblasti na jihovýchodní Moravě, respektive moravskoslovenském pomezí, čítající dohromady deset obcí: Velká nad Veličkou, Javorník, Hrubá Vrbka, Malá vrbka, Kuželov, Lipov, Louka, Súchov, Vápenky a Nová Lhota. Na Horňácku se nejdéle zachovaly starobylé rysy písní a tanců.

Horňácký kroj

Horňácký kroj patří k jednomu z nejstarobylejších na Moravě. Nejstarší prvky si udržely především sváteční obřadní kroje.

Mužský kroj má světlemodrou barevnost, typický je bílý vlněný kabát starodávného střihu, z rovných dílů z režného světlého sukna, sahající do půli stehen. Starodávná je také halena s "hazuchou" - plachtou, která se přehazuje za deště přes hlavu.

U ženského kroje se dochoval systém dvou zástěr, z nichž zadní fěrtoch je žlutý, dříve barvený šafránem. K archaickým a ve 20. století již jinde nenošeným kusům oblečení patří "šatka" - podélná rouška vázaná kolem hlavy. Ve svém praktickém obtočení kolem hlavy "hore konce" se zachovala jako běžná součást krojového ustrojení k tanci.

Více o krojích se dozvíte v sekci Náš kroj...

Horňácká výšivka

Horňácká výšivka

K vrcholům lidového umění u nás i v mezinárodním měřítku patří horňácká výšivka "v počítané niti". Její klasickou ukázkou jsou krojové součástky: vyšívané čepce, šatky, obojky, rukávce nebo úvodnice. Jedinečné jsou také mužské šátky do nohavic s vyšitými texty lidových písní.

Lidová hudba

Nejstarší muzikou na Horňácku byla gajdošská muzika (většinou hrál gajdoš sám, někdy v doprovodu dvou houslí). Vzhledem k omezeným možnostem gajd spočívala veškerá tíha muzikantského umění na prvním houslistovi (hudci) - primášovi. Druhý hudec - kontráš - harmonicky doplňoval melodii. Z této sestavy tří muzikantů se časem vytvořilo hudební seskupení, kde gajdy byly nahrazeny basou, navíc přibyl klarinet, často ještě jedny housle, které hrály melodii. Takovéto "hudecké muziky" hrály na Horňácku až do 30. let 20. století, kdy legendární primáš Jožka Kubík utvořil vlastní muziku, v níž se objevil velký pedálový cimbál. Od té doby mívají horňácké muziky i cimbál.

Lidové tance

Horňácko je kraj proslulý svými muzikanty, zpěváky a tanečníky, jejichž zásluhou se dochoval až do současnosti klenot mezi párovými tanci - sedlácká, respektive jeho starší ozdobnější forma starosvětská . Kromě těchto tanců s různými místními variantami byly oblíbené i taneční hry jako "holúbek", "šátečková""káčer", "hojačky", "trojicová trefa" nebo "žabská". Jako jinde na Slovácku i zde se tančí verbuňk jako typický mužský tanec. Kromě těchto tanců se na Horňácku vyskytuje i řada figurálních tanců (ševcovská, reznícká, špacírpolka, šotyšky, mazurky, aj.), které jsou novějšího původu, přenesené sem většinou z jiných oblastí.

Současnost

V současné době se lidová kultura v Hrubé Vrbce projevuje příležitostně, dávno již nejde o každodenní součást našeho života. V poslední době však dochází k oživení některých starobylých zvyků. Setkat se tedy můžeme například s:

  • krojovanou fašankovou obchůzkou,
  • slavením hodů se stavěním máje a krojovanou hodovou obchůzkou,
  • vynášením Moreny,
  • obcházením Ucí na sv. Lucii, které se nově vedoucí dětského folklorního kroužku snaží oživit.

Mimo to členové hrubovrbeckého mužského a ženského sboru a děti z dětského folklorního kroužku vystupují při nejrůznějších příležitostech v regionu i mimo něj.