Mapa ČR

Obec Hrubá Vrbka

Hrubá Vrbka je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji,
11 km jihovýchodně od Veselí nad Moravou. Leží na Horňácku v oblasti Moravského Slovácka na úpatí Bílých Karpat v nadmořské výšce 257 m n. m. na katastrální ploše 1318 ha.

V roce 2005 byl obci rozhodnutím předsedy Parlamentu ČR udělen obecní znak a vlajka.

  • Znak tvoří polcený štít, pravé pole červeno-modře dělené, nahoře stříbrná zavinutá střela (z erbu pánů z Kravař, kterým Hrubá Vrbka patřívala po roce 1385), dole stříbrný doleva obrácený vinařský nůž - kosíř s rukojetí přirozené barvy a vztyčené stříbrné krojidlo, v levém zlatém poli vrba přirozené barvy.
  • Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy, žlutý a modrý, v poměru 2:1. Ve žlutém pruhu zelená vrba s hnědým kmenem.
Znak Hrubé Vrbky Vlajka Hrubé Vrbky

Historie

Lidová pověst připisuje založení obce Tomešovi a Pavlikovi, poněvadž v obci bývala tato jména nejčastější. První písemná zmínka o obci, někdy zvané i Velká Vrbka, pochází z roku 1360, kdy ji prodal Hertlin z Vrbky panu Peškovi z Veletin. V roce 1385 ji Petr z Kravař připojil ke strážnickému panství. V 16. století byla obec střediskem Jednoty bratrské. V roce 1663 byla obec zničena Turky, v roce 1704 vydrancovaná Kuruci. Více čtěte zde.

Kulturní památky a jiné stavby

Ten náš kraj tady naším je krajem,
od věků je nám stvoreným rájem,
ty hory vysoké, ty lesy čérné,
sú naša první stráž a dycky věrné.

A v tem našém kraji chudobném,
        prostém,
jak stromy v lesi aj my tu rostem,
těžká je naša zem, chodíme po ní,
koreně huboko dali sme do ní.

Aj predkové naší v chudobě žili tu,
v svéj těžkéj práci od zmrku do svitu,
s pěsničkú léhali, s pěsničkú stávali,
a to své dědictví nám tady nechali.

A toto dětictví v srdci svém nosíme,
Bože ho zachovaj, tak denně prosíme,
ty hory, pasinky, ty chudé políčka,
na nichž sa zrodiła né jedna pěsnička.

[Jan Bělčík „Malanský" (*1900 +1943)]

Ve středu obce se nachází obecní budovy (obecní úřad, pošta, kulturní dům), obchod a typická zvonička - kamenná nabílená zvonice čtvercového půdorysu a jehlancovité střechy, která pochází z konce 17. století. V obci se dochovaly památky lidových hospodářských staveb z 18. a 19. století - několik návesních komor a dlouhé řady stodol z kamene a nepálených cihel (tzv. kotovic), které stojí z obou stran za obcí. Tato oblast je vyhlášena jako památkově chráněná zóna.

Na okraji obce stojí toleranční kostel Českobratrské církve evangelické z roku 1782, v roce 1904 k němu byla přistavěna věž. V 80tých letech 20. století byl v obci vybudován pravoslavný monastýr k uctění památky sv. biskupa Gorazda (vl. jménem Matěj Pavlík, *1879 +1942), který se v Hrubé Vrbce narodil a za druhé světové války byl popraven nacisty za ukrývání skupiny parašutistů v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze,
kteří provedli atentát na R. Heydricha. Více čtěte zde.

Návesní komoraObecní zvonice
Evangelický toleranční kostelStodoly z kamene a kotovic

Lidová kultura

Zachován je zde rovněž lidový horňácký kroj a horňácké nářečí (podskupina slováckého nářečí), proslavené jsou cimbálové muziky (např. Ňorkova muzika a muzika Jožky Kubíka) a lidoví zpěváci (např. Luboš a Dušan Holí, Jan Miklošek, Kateřina Ďugová a další). Každoročně jsou zde pořádány tradiční krojované fašankové obchůzky, hody se stavěním máje, vynášení Moreny a další. Více čtěte zde.

Na svatbě...  Varianty mužského kroje...