Vzpomínka na osvobození Hrubé Vrbky 14.4.1945 rumunskými vojáky

Psal se 14. duben 1945. Vy dříve narození si na něj dobře pamatujete. Byl to den radostný. Vítali jste unavené rumunské vojáky chlebem, solí, slaninou, vdolkama, štamprlí... Prostě tím, co bylo právě doma k jídlu a pití, protože přišli vzácní hosté, osvoboditelé. Vrbku museli opustit němečtí vojáci, kteří bydleli v Barákoch u Malé Vrbky.

V krátké relaci vysílané v místním rozhlase jsme se pokusili tento den před 66 lety přiblížit všem vrbeckým generacím. Do obecní kroniky jej zapsal František Pavlík z čísla 59 takto:

Přišla sobota, dne 14.dubna, slunečko vysílalo teplé paprsky, jako by nás chtělo líbat zlatou svobodou. A opravdu, už od Kuželova po silnici šel asi kolem 8 hodiny ráno, zástup vojska přes Prostředňa, Zábařinča, směrem na Lipov. Lidé vybíhali z domů a vítali naše osvoboditele, byli to chlapci z rumunské armády. Lidé jim dávali jídlo, mléko, slivovicu od radosti, že jsme osvobozeni. Pak za nimi jelo vozatajstvo, které se ve Vrbce ubytovalo a zdrželo se tu až do 22.dubna, protože v Lipově se zastavili Němci a nebylo je možné z Lipova vyhnat. Obce Lipov a Tasov byly evakuovány a lidé se na vozech stěhovali do Vrbky. Střelecká fronta se ustavila na Lipovském vrchu nad Trstěňama a tam po 7 dní stála a nejeden dobrý chlapec tam rumunské matce vykrvácel. Leží jich na našem obecném hřbitově 9 a jeden na evangelickém. Tak se zrodila naše svoboda v krvi.

Vzpomínka na vrbecké cikány, kteří zahynuli v koncentračním táboře:

Rodičové mojí, forman už jede
a nás šeckých z Vrbky preč odveze.
Sbohem ostávajte sůsedé miłí,
v dobrém zpomnínajte, že sme tu žili.

My, vaší sůsedé, nezapomeneme,
my, co sme vás znali, dycky spomeneme.

Utichly už domky, kovadlina ztichła,
aj na kovárů smrť prehrozná dýchła.
Kujávali dobre, tré oni byli.
Jura, Paveł, Jano, kutím sa živili.

Zašuměly hory, ztichła krajina,
smutno zapłakała naša dědina.

Od tohoto dne žijeme bez válek v míru. Ve Vrbce toto slovo v sobě skrývá: SVOBODU, RADOST, TANEC, ZPĚV. Do rozhlasu nám zazpívali naši nejmenší spoluobčané: Veronika Maňáková, Tereza Hamalová a Adriana Davyďuková.

Památným místem první a druhé světové války je v naší obci pomník padlých spoluobčanů. Na závěr za zvuků české a rumunské státní hymny položilo obecní zastupitelstvo věnec k pomníku padlých, u kterého stáli čestnou stráž členové 43. pěšího pluku Klubu vojenské historie Brno. Ty zvlášť pro tento slavnostní akt zajistil Jan Halíček z Hrubé Vrbky, který se aktivně věnuje vojenské historii a inicioval rovněž tematickou výstavu k osvobození našich obcí v ZŠ Kuželov.