Sbor dobrovolných hasičů Hrubá Vrbka

V Hrubé Vrbce působí Sbor dobrovolných hasičů, který zahrnuje družstvo mužů, žen a mládeže a Zásahová jednotka. Jednotlivá družstva se účastní  soutěží. Sbor pořádá v obci pravidelný hojně navštěvovaný hasičký ples.

Založení sboru v roce 1887

Sbor dobrovolných hasičů v Hrubé Vrbce byl založen v roce 1887. Z okolních obcí v té době měla vlastní hasičský sbor pouze Velká nad Veličkou (od roku 1880). V sousedním Kuželově byl sbor založen v roce 1891, v Tasově se tak např. stalo až v roce 1904.

Výrazným impulsem pro založení sboru byl obrovský požár, jenž vypukl 20. 12. 1884 v domě č. p. 34. Popelem tehdy lehlo 32 domů až po dolní hřbitov. Celková škoda byla úřady odhadnuta na úctyhodných 13 750 zlatých. Ničivé následky požáru u části místního obyvatelstva vyvolaly zájem o založení vlastního sboru, leč prozatím zůstalo pouze u něj. K založení dobrovolného požárního sboru v Hrubé Vrbce v dané chvíli vedla ještě dlouhá a nikterak jednoduchá cesta. Mnoho nechybělo a místo Sboru dobrovolných hasičů byl v obci založen spolek vysloužilých vojáků-veteránů. Jak hasiči, tak veteráni měli v obci své stoupence. Názorově jednotné nebylo ani obecní zastupitelstvo. Menší skupina v čele se starostou Jiřím Tomešem (č. p. 36) prosazovala hasiče, jiná část zastupitelů byla zase pro veterány. Po sérii vyjednávání a přesvědčování se nakonec založení sboru prosadit podařilo.

Slavnostní ustavující schůze dobrovolného hasičského sboru v Hrubé Vrbce se uskutečnila 10. září 1887, kdy byly také schváleny stanovy sboru. Vedle starosty Jiřího Tomeše se o založení sboru výraznou měrou zasloužili evangelický farář Emil Pellar, kovář Pavel Škodák (č. p. 148), řídící učitel František Dufek, obecní písař a kovář Ignác Čambal a učitel Jan Kynčl. Zakládajících členů sboru bylo celkem 36, z toho 4 členové pocházeli ze sousední Malé Vrbky (četař Prachař a trubač Peterka). Prvním starostou sboru byl zvolen evangelický farář Emil Pellar, prvním náčelníkem pak Ignác Čambal.

Starostou sboru evangelický farář Emil Pellar (1887 - 1927)

V době založení sboru obec již vlastnila hasičskou stříkačku. Jednalo o jednoduché zařízení na dřevěných nohách, do nějž se voda musela ručně nalévat putýnkou. Na dřevěnou káď byla napojena jedna, šest metrů dlouhá, hadice. Premiéru si sbor odbyl v roce 1888 během požáru v sousedním Kuželově. Cestou k požáru staré obecní stříkačce praskla osa a následně upadlo kolo. K místu požáru ji proto bylo nutno donést, nakonec ale vše dobře dopadlo a první zásah byl úspěšný. Pro starou obecní stříkačku to byl poslední zásah, po návratu z Kuželova byla vyřazena. Místo ní byla ještě v roce 1888 za 1300 zlatých zakoupena nová ruční stříkačka. Do Čech pod Kosířem pro ni jel s koňským povozem p. Jagoš ze „Svislí“. Nejprve byla uskladněna u něj ve stodole, později byla přemístěna do nově postaveného hasičského skladiště (vedle potravního spolku). Spolu s novou stříkačkou byla pro všech 36 členů v celkové hodnotě 600 zlatých nakoupena pracovní výstroj a výzbroj (pracovní šaty, helmy, sekyrky, opasky, tři šavle…). Na financování nového materiálního vybavení sboru se však obecní zastupitelstvo odmítlo podílet. Členové sboru proto na uhrazení výdajů uspořádali sbírku. Starosta Jiří Tomeš sám věnoval 100 zlatých a za zbytek se zaručil svým vlastním majetkem. Pomocnou ruku sboru nabídli také majitel strážnického panství hrabě Magnis (200 zlatých) a majitel sousedního panství ostrožského kníže Liechtenstein (300 zlatých). Dluh spláceli tím způsobem, že jednou za rok chodili „ptat“ po domech na úroky. Vymohli si také povolení, že na splácení dluhu mohou využít část úroků kontribučenského fondu. Ještě v roce 1907 měl sbor dluh ve výši 400 zlatých, který však za starosty Ňorka („kůtového“) obec vyrovnala. V roce 1909 byly v Hodoníně za 600 zlatých nakoupeny nové vycházkové stejnokroje, které členům sboru sloužily až do roku 1950.

Evangelický farář Emil Pellar v čele sboru zůstal plných 40 let. Během jeho starostování se sbor v obci podílel na likvidaci hned několika velkých požárů. V roce 1892 vyhořelo 27 domů až po Svárov, v roce 1911 dokonce 38 domů (!), o rok později „pouze“ 9 domů, v roce 1927 zase plameny pohltily 11 stodol. Kdyby v obci nebylo požárního sboru, byly by škody bezpochyby ještě mnohem větší. Na likvidaci všech těchto požárů se vedle hrubovrbeckého sboru podílely také sbory z okolních obcí – především velický a kuželovský. Hrubovrbecký sbor podobně vypomáhal při likvidaci požárů v okolních obcích.

V roce 1927 se v pokročilém věku 80. let farář Pellar rozhodl odejít na zasloužený odpočinek. V obci byl osobou velmi váženou, působil zde od roku 1875, čemuž také odpovídala atmosféra při jeho odjezdu z obce. Vyprovázeli jej nejen členové sboru, ale také církevníci, obecní výbor, děti z evangelické školy nebo tělocvičná jednota Sokol. Na postu starosty sboru jej vystřídal František Nekarda, dosavadní velitel sboru (1909 – 1927).

Starostou sboru František Nekarda (1928 – 1930)

Krátké starostování Františka Nekardy poznamenala jedna smutná událost. 24. července 1928 v Jihlavě zemřel první starosta sboru, bývalý evangelický farář Emil Pellar. V předvečer 10. výročí vzniku republiky (27. 10. 1928) se členové sboru zúčastnili slavnostního lampiónového průvodu, na jehož přípravách se společně s obecním představenstvem také podíleli. Podobně se v září následujícího roku (1929) podíleli na přípravě oslav tisíciletého trvání Českého státu a svátku sv. Václava.

Starostou sboru Jan Čambal (1931 – 1940)

Když na počátku srpna 1931 Horňácko krátce navštívil prezident republiky T. G. Masaryk, byl doslova celý kraj na nohou. Spolu s dcerou Olgou a vnoučaty vlakem cestoval na letní byt do slovenské Bystričky. Na slavnostně vyzdobeném nádraží ve Velké nad Veličkou na příjezd prezidenta čekali představitelé místní samosprávy, zástupci Sokola, zástupci všech okolních hasičských sborů a velké množství krojovaného lidu.

Počátkem listopadu 1933 členové sboru před hasičským skladištěm vztyčili nový sloup na sušení hadic. Poměrně rušné období sbor zažíval od konce května až do počátku srpna roku 1934, kdy během relativně krátké doby musel zasahovat u celkem 4 požárů. Vesměs se jednalo o hospodářská stavení a škody zůstaly pouze materiální.

Dobrou připravenost sbor demonstroval nejen přímo v terénu, ale také na různých soutěžích. Koncem května 1937 se ve Velké nad Veličkou konal župní sjezd a s ním spojené cvičení III. okrsku. Dvanáctičlenné družstvo Hrubé Vrbky, doplněné o tři kolegy z Kuželova, s úspěchem předvedlo sestavu skupinových prostných s dlouhými žebři.

V úterý 14. září 1937 v brzkých ranních hodinách zemřel první prezident samostatné Československé republiky T. G. Masaryk. Po celé zemi se konaly smuteční tryzny. Uctění památky našeho prvního prezidenta se v kanceláři obecního úřadu v Hrubé Vrbce o půl osmé večer vedle členů obecního zastupitelstva, místní osvětové komise, zástupců Sokola zúčastnili také zástupci Sboru dobrovolných hasičů. 19. září pak členové sboru oděni do slavnostních uniforem na památku prezidenta Osvoboditele zapálili smuteční vatru.

Starostou sboru Jiří Kolacia (1941 – 1950)

V průběhu roku 1943 byla u firmy Hrček-Neugebauer z Králova Pole za 32 000,- Kč zakoupena nová motorová stříkačka.

V následujícím roce musela být kronika sboru odevzdána na „oberlandrát“ (správní centrum německé okupační správy) do Hodonína, kde byla podrobena cenzuře. Výsledkem zásahu cenzora bylo vytržení dvou listů (stránky 21 – 24) věnovaných životu prezidenta T. G. Masaryka.

Pár dní před koncem II. světové války, na počátku dubna 1945, posloužila požární zbrojnice na krátký čas jako vězení pro 23 zajatých slovenských vojáků. Přivedli je sem před blížící se frontou ustupující Němci. O několik dní později (14. dubna) do obce vstoupili rumunští vojáci, válka konečně skončila.

Mezi hrubovrbeckými rodáky, kteří se konce války již nedožili, nad jiné vyčnívá jméno biskupa pravoslavné církve Gorazda (vl. jménem Matěj Pavlík). Byl osobou velmi váženou. Na uctění jeho památky byla 22. září 1946 na jeho rodném domku (č. p. 49) odhalena pamětní deska. Slavnostního aktu se zúčastnilo velké množství lidí, místních i cizích. Vedle místního Sokola se na organizaci slavnosti podíleli také členové hasičského sboru.

Starostou sboru Vladimír Čambal (1951 – 1980)

V roce 1952 byla v obci zřízena požární siréna. V následujícím roce byla na MNV v Hrubé Vrbce podána žádost o postoupení prostor bývalé obecní býkárny, která měla být přestavěna na novou požární zbrojnici. Samotné práce na adaptaci býkárny byly zahájeny v roce 1956, dokončena byla o tři roky později. Členové sboru během rekonstrukce odpracovali plných 955 brigádnických hodin. V roce 1959 se sbor vedle nové požární zbrojnice konečně dočkal také vlastního hasičského vozu.

Koncem června 1962 proběhlo společné námětové cvičení hasičských sborů obcí Hrubá Vrbka, Kuželov a Malá Vrbka. Ukázalo se, že všechny sbory jsou dobře připraveny. Do 15 minut po vyhlášení poplachu bylo dosaženo vody ze všech tří strojů.

Na počátku roku 1964 sbor opět technicky posílil, když byl za pomoci okresní inspekce stávající hasičský vůz vyměněn za zánovní Tatru 805. Úspěšnou premiéru si nový vůz odbyl při požáru, který 18. 2. téhož roku asi ve 13:30 hod. vypukl u Matěje Škodáka (č. p. 222).

Na počátku června 1964 se v Praze, v rámci III. sjezdu ČSPO, konaly oslavy 100 výročí založení Požární ochrany (dále jen PO). Oslav se účastnil také předseda sboru Vladimír Čambal, který zde byl funkcionáři Ústředního svazu ČSPO vyznamenán zlatou jubilejní medailí Za zásluhy v PO. Ocenění se dočkali i další členové sboru. Krajský výbor ČSPO zlatou medailí Za zásluhy a příkladnou práci v PO vyznamenal velitele Jiřího Hudečka, jeho zástupce Cyrila Macka a materiálně technického referenta Martina Tomeše. Družstvo mužů se v okrskovém kole soutěže, pořádané v rámci oslav 100. výročí založení PO, umístilo na prvním místě.

O dva roky později, na okresní soutěži v požárním útoku v Rohatci (19. 6. 1966), družstvo mužů, ve složení velitel Jiří Hudeček, Jan Hudeček (11), Jan Hudeček (40), Jan Hudeček (76), František Světlík ml., Jan Srubjan, Martin Škuta, František Janás, Martin Prachař a František Tomeš (20), svůj úspěch zopakovalo a znovu se umístilo na prvním místě.

V září roku 1967 proběhly oslavy 80. výročí založení sboru. Oslav se zúčastnily sbory z širokého okolí. I s technikou přijely sbory z Kuželova, z Malé Vrbky, z Velké nad Veličkou, z Javorníka, z Louky, z Lipova, z Hroznové Lhoty, ze Žeravin, z Kozojídek a z Veselí nad Moravou. Slovenskou stranu reprezentoval sbor z Vrbovců. Požární cvičení, jehož se vedle sboru hrubovrbeckého účastnily sbory z Kuželova, Málé Vrbky, Velké nad Veličkou, Javorníka, Louky a Lipova, dopadlo i přes nepřízeň počasí (po celou dobu vydatně pršelo) nad očekávání dobře, k úspěšnému zásahu na simulovaném požářišti u zvonice došlo do jedné minuty od vyhlášení poplachu.

V roce 1968 došlo opět k posílení technického vybavení sboru, když byla za 28 600,- Kč zakoupena nová motorová stříkačka. Na podzim následujícího roku byla zahájena další etapa přestavby požární zbrojnice. Práce byly dokončeny v létě roku 1970, celá akce přišla na 189 000,- Kč. K slavnostnímu předání nové požární zbrojnice členům sboru došlo 20. září 1970. Oslavy byly spojeny s námětovým cvičením 13 okrsku PO, jehož se zúčastnily sbory z Kuželova, Malé Vrbky, kordárenský z Velké nad Veličkou a z Lipova. Krom toho se do útoku zapojilo družstvo žáků z Velké nad Veličkou a premiérově také čerstvě založené družstvo žáků z Hrubé Vrbky ve složení Hudeček Jan (40), Hudeček Martin (11), Hudeček Jiří (92), Bittner Josef (206), Macek Cyril (53), Miklošek Pavel (4), Pavlík Jan (202), Prachař Jan (213) a Jandzík Josef (230). Námětové cvičení, jehož se zúčastnilo celkem 138 požárníků ve stejnokrojích, dopadlo dobře a znovu potvrdilo připravenost všech zúčastněných sborů.

Rok 1971 se nesl především v duchu oslav výročí hasičských sborů v Malé Vrbce (60. let) a v Kuželově (80 let). Obě oslavy byly již tradičně spojeny s požárním cvičením 13. okrsku. V Malé Vrbce soutěžilo celkem 8 družstev. Nejlépe se umístilo družstvo z Hrubé Vrbky. V Kuželově se zase ve velmi dobrém světle předvedlo hrubovrbecké družstvo žáků.

Na výroční členské schůzi na počátku února 1972 byli dlouholetí členové sboru Martin Čambal, Jan Okénka (oba 50 let u sboru), Jan Kadubec, Martin Bělčík a Martin Holý (všichni 40 let u sboru) z rukou okresního náčelníka mjr. Churého vyznamenáni medailí Za věrnost. Na počátku července se dočkali ocenění za příkladnou práci další tři členové sboru Jan Halíček, Jan Čambal a Jan Matula. Koncem téhož měsíce se sbor zúčastnil sjezdu moravských a slovenských požárníků na moravsko-slovenské hranici „u Samka“.

Na počátku roku 1973 bylo sestaveno nové mladé požární družstvo. Ve složení Jan Prášek, Miroslav Prášek, Ladislav Prášek, Miroslav Prášek (196), Miroslav Přívratský, František Frola, Jaroslav Lipár a Milan Hřešil si svou úspěšnou premiéru odbylo na konci dubna 1973 během požárního cvičení 13. okrsku ve Velké nad Veličkou. Další cvičení, tentokrát spojené se závody, se konalo 8. července v Malé Vrbce. Družstvo mužů z Hrubé Vrbky se umístilo na prvním místě. O měsíc později, v srpnu 1973, se v Brně konala mezinárodní soutěž požárních družstev. Po jejím skončení se zahraniční sbory rozjely po Jihomoravském kraji, aby zde navázaly přátelské styky. Hrubou Vrbku navštívili požárníci z Německé spolkové republiky.

Počátkem června 1974 se v lokalitě „na Palinci“ uskutečnilo další okrskové námětové cvičení, spojené se soutěží požárních družstev 13. okrsku. Družstvo mužů z Hrubé Vrbky tentokrát obsadilo 2. místo.

Koncem června 1975 byly „u Sabotů“ pořádány závody 13. okrsku ČSPO se stroji. Družstvo mužů z Hrubé Vrbky, složené ze starých členů ve věku 50 – 70 let, předvedlo bezchybný výkon a obsadilo první místo. Na dalších místech se umístily Javorník a Kuželov. Velitel sboru Jan Hudeček byl za dvacetiletou vzornou práci ve sboru vyznamenán medailí Za věrnost. V roce 1975 členové sboru odpracovali 600 brigádnických hodin při úpravě obce, dalších 100 hodin bylo odpracováno při úpravě zbrojnice. K 31. prosinci 1975 měl sbor 46 členů, 4 čestné členy a 8 členů přispívajících.

Na předešlé úspěchy sbor navázal i v roce 1976. Koncem března toho roku se družstvo mužů zúčastnilo námětového okrskového cvičení na telefonické oznámení požáru v prostoru Kordárny ve Velké nad Veličkou. Za 20 minut po ohlášení požáru tzv. „měli vodu“, za což si vysloužili pochvalu. 13. září 1976 bylo založeno nové družstvo žáků. Mělo 18 členů a dostalo název „Plamen“. Svou premiéru si odbyli již 9. října na branném závodě v Želechovicích, kde z celkového počtu 35 družstev obsadili slušné 13. místo.

U příležitosti oslav 90. výročí založení sboru na počátku září 1977 proběhlo námětové cvičení. Sbor se zúčastnil také dalšího námětového cvičení 13. okrsku v Lipově a v Javorníku, kde se muži i žáci umístili na prvních místech. K 31. prosinci 1977 sbor čítal celkem 43 členů.

V roce 1978 se sbor po dlouhé době účastnil likvidace velkého požáru v obci. Ve středu 4. července v dopoledních hodinách vypukl požár ve skladu sena v areálu místního JZD. Příčinou požáru bylo zadřené ložisko u senometu. Likvidace požáru se účastnily všechny sbory z okolí, přijel i sbor z Veselí nad Moravou. Zcela lokalizovat požár se podařilo až po třech dnech. Škoda se vyšplhala na úctyhodných 120 000,- Kčs.

V roce 1979 bylo na úpravě výzbroje odpracováno 360 brigádnických hodin, 100 hodin bylo věnováno úpravám požární zbrojnice a 50 hodin úpravám mateřské školky a jeslí.

Starostou sboru Jan Hudeček (1981 – 1998)

Mezi nejvýznamnější události, které jsou spojeny s osobou starosty Hudečka, bezesporu patří oslavy 100. výročí založení sboru v srpnu roku 1987. Členové sboru k oslavám přistoupili velmi svědomitě. Vzorně uklidili celou požární zbrojnici a nachystali historickou požární stříkačku. Na prostranství u zvonice poté předvedli ukázky starých a současných požárních technik. Družstvo žáků formou hrané scénky předvedlo, jak se kdysi hasilo pouze za pomoci vlastnoručně přinesené vody.

Rok 1993 poznamenala velmi smutná událost. Zemřel dlouholetý člen sboru Vladimír Čambal. Ve sboru byl od roku 1930 a mezi lety 1951 - 1980 zastával funkci starosty.

V roce 1997 proběhly oslavy 110. let od založení sboru.

Jan Hudeček zůstal starostou sboru až do své smrti v roce 1998. Místo starosty sboru poté nějaký čas zůstalo neobsazeno. Toto smutné období bylo ukončeno až na počátku roku 2001, kdy byl do funkce starosty sboru zvolen Dalimil Ňorek.

Starostou sboru Dalimil Ňorek (od roku 2001)

S novým starostou byl zvolen i nový výbor. Předchozí „bezvládí“ se neblaze podepsalo na celkovém stavu připravenosti sboru. Nové vedení si proto především dalo za cíl obnovit poněkud pošramocenou prestiž sboru a navázat na úspěchy svých předchůdců, což se podařilo. SDH má nyní celkem více než 40 členů, z čehož většinu tvoří děti a mládež (6 - 26 let).

Video z oslavy 120. výročí založení sboru:

Činnost SDH

SDH Hrubá Vrbka se věnuje převážně soutěžní činnosti. Máme soutěžní tým "Muži" a "Ženy", které se věnují požárnímu útoku. Soutěží v poháru "Grand Prix Hodonín", ale taktéž navštěvují okolní okresy. Účastní se také soutěže v požárním útoku na Slovensku a dokonce i celorepublikové soutěže v požárnúm útoku "Extraliga ČR". Dále máme tým "Starších žáků", kteří mají svoji vlastní soutěž (Štafeta 4x40 m 4x60 m, požární útok, štafeta uzlová, štafeta CTIF, požární útok CTIF, test požární ochrany). Taktéž se věnujeme i jiným typům soutěžení (štafeta muži, ženy, 100 m překážek), dále TFA (železný hasič).

Z mimosoutěžních činností pořádáme zejména:

• Hasičský ples
• Ve spolupráci s obcí a MŠ Hrubá Vrbka spolupořádáme Dětský den 
• Soutěž Grand Prix v požárním útoku ("O pohár starosty obce Hurbá Vrbka")
• Na jaře 2011 jsme měli první ročník Hasičské zabijačky - chtěli bychom akci každoročně opakovat
• Proběhl Volejbal žen - jednalo se volejbalový turnaj žen SDH okresu Hodonín

Zásahová jednotka

Zásahová jednotka má přibližně 20 členů z řad převážně SDH. Jsou tam jen muži. Pravidelně se účastníme školení Velitelů, Strojníků a dalších. V roce 2010 nás 10 absolvovalo kurz "práce s motorovou a rozbrušovací pilou". Chystáme různá další školení v prohlubování znalostí a zvyšování kvalifikace hasičů, abychom mohli lépe zdolávat různé události, ke kterým nás zavolají.

Při vyhlášení poplachu pravidelně vyjíždíme a zdoláváme převážně požáry, povodně a další. Bohužel zatím ještě nedisponujeme materiálně technickým vybavením, jaké bychom potřebovali pro maximální pomoc občanům při řešení všech typů událostí, ale snažíme se v rámci našich možností a prostředků maximálně pomoci.

[převzato z www.sdh-hrubavrbka.xf.cz a z podkladů Ladislava Práška]